Rozhovor o podologii
Obezita
Obezita
Obezita (otylost, tloušťka) je civilizační choroba současnosti. Ve zkratce můžeme její příčinu popsat následovně: lidský organismus je evolučně nastaven tak, aby si střádal energii do zásoby, jelikož v minulosti lidé vydávali hodně energie a potravy tolik nebylo. Dnes je potravy dostatek (v části světa, kde se nacházíme, i přebytek) a naopak pohybu má mnoho lidí nedostatek. Naše těla však dále ukládají veškerou energii, a když ji nevydáme, vzniká obezita. Ještě stručněji – k nadváze dochází, je-li vyšší příjem energie nežli výdej.
Vznik nadváhy a obezity
Základními faktory pro vznik nadváhy a následně obezity jsou genetická výbava, některá onemocnění (např. štítné žlázy), nesprávné stravovací návyky a psychologické faktory (stres a další). Tyto faktory se navzájem ovlivňují.
Výzkumy ukazují, že tělesná hmotnost a její změny jsou ze 40–70 % ovlivněny geneticky. Genetika ovlivňuje i rozložení tuku v těle, a to až z 55 %. Geny, které se na vzniku obezity podílejí, se však projevují společně s působením prostředí, to znamená, že jejich nositel bude spíše ovlivněn obezitogenními faktory v prostředí (typicky dostupnost až nadbytek potravin, nedostatek pohybu) a je náchylnější k obezitě.
Také je geneticky podmíněno, jak snadno se nám daří zhubnout nebo jakým způsobem se ukládá tuk v těle.
Na pozdější vznik obezity v životě má vliv již výživa matky (a tedy i plodu) v těhotenství. Nadměrná výživa nebo těhotenská cukrovka způsobují u plodu změny, které zvyšují náchylnost k obezitě. Dále se na tom podílí výživa dítěte do 2 let, přičemž je prokázán pozitivní vliv kojení (zdroj).
Nadváha a obezita u dětí a dospívajících
Velmi výrazný vliv na vznik obezity u dětí mají samozřejmě návyky v rodině: vztah k jídlu, k pohybové aktivitě, k výběru trávení volného času a k výběru typu jídla (zdroj).
Genetická výbava (v tomto případě tzv. obezigenní geny) znamená pouze náchylnost k obezitě, prostředí pak v interakci s ní způsobuje vznik obezity.
U dětí a dospívajících jsou rizika obezity stejná jako u dospělých, tedy vyšší pravděpodobnost vzniku diabetu či kardiovaskulárních komplikací. Je ale velice důležité, že nadváha a obezita může u dětí vést k psychosociálním problémům.
Pro určení správné hmotnosti se stejně jako u dospělých používá BMI (body mass index – index tělesné hmoty), ale protože se děti a dospívající ještě vyvíjejí, používají se grafy zohledňující také věk a pohlaví. Viz např. zde, BMI kalkulačka pro děti pak zde.
Obezita v ČR
Podle průzkumů jsou Češi bohužel v první polovině žebříčku obezity v Evropě. Asi 25 % populace je obézní a dalších 25 % má nadváhu. Zároveň v posledních letech rostl počet dětí s nadváhou (vlivem pandemie a jí způsobeným nedostatkem pohybu), takže je nebezpečí, že počet obézních dospělých se ještě zvýší (zdroj).
Důvodů je víc a nejde jen o naši kuchyni, která je považována za nezdravou a příliš vydatnou, např. oproti kuchyni středomořské. Není to ale jediný problém, vhledem k tomu, že přední příčky zaujímají přímořské země jako Malta, Chorvatsko a Řecko. Na vině je zejména nedostatek pohybu, další špatné návyky jako pití alkoholu nebo kouření a také ekonomické faktory: „Celosvětově platí, že nízkopříjmové skupiny mají výskyt obezity výrazně vyšší. To je samozřejmě spojeno i s nedostatkem financí a nemožností koupit zdravější, ale poněkud dražší potraviny. Zároveň zde hraje roli nižší úroveň vzdělání, kdy si třeba tito pacienti rizika obezity ani plně neuvědomují a nevědí, jak jim předcházet.“ (zdroj).
Diagnóza, měření a stupně obezity
Obezita je nemoc a má svou diagnózu, E66. Jak lékař určí, že pacient obezitou trpí?
Úplně nejjednodušší je BMI, tedy body mass index – index tělesné hmoty. Výpočet např. zde. V následující tabulce je uvedeno základní rozdělení dle BMI. Se stoupajícím indexem narůstá i riziko vzniku přidružených onemocnění, jako jsou hypertenze, diabetes mellitus 2. typu, ateroskleróza a následné kardiovaskulární onemocnění, poruchy metabolismu lipidů, onemocnění kloubů a další.
Zdroj: https://www.nzip.cz/clanek/1494-jak-vznika-nadvaha-a-obezita
BMI ale představuje pouze orientační číslo. Nezohledňuje totiž např. rozložení tuku v těle. Je známou věcí, že sportovec s velkým množstvím svalové hmoty může mít BMI přes 25, tedy „nadváhu“, přestože je zdráv a v dobré kondici. BMI tedy není vždy vypovídající a užívá se proto dalších nástrojů pro určení stupně případné nadváhy. Např. obvod pasu je jednoduchým vodítkem, případně poměr obvodu pasu a boků. Také se dá přístrojově změřit složení těla, zpravidla metodou bioelektrické impedance (tuková tkáň má jiný elektrický odpor než tkáň svalová).
S těmito hodnotami souvisí dva typy postavy, resp. dva způsoby ukládání tuku v těle: tzv. gynoidní (ženský) a androidní (mužský). Gynoidní typ se nazývá také typ „hruška“ a androidní „jablko“, kvůli přibližnému tvaru těla (viz obrázek).
Gynoidní typ se vyskytuje spíše u žen a androidní u mužů, ale může to být i naopak. Nebezpečnější je androidní (nebo také abdominální), tuk se totiž ukládá v oblasti břicha nejen v podkoží, ale i kolem orgánů (tzv. viscerální tuk). U tohoto typu je vznik přidružených onemocnění pravděpodobnější. U druhého typu se tuk ukládá hlavně v oblasti stehen, hýždí a boků.
Zdravotní rizika obezity
Nejčastější obtíže, k nimž často obezita vede, jsou zvýšená hladina glukózy v krvi, vysoký krevní tlak (hypertenze) a vysoká hladina cholesterolu (dyslipidemie), dohromady známé jako metabolický syndrom, jenž může vyústit v rozvoj diabetu 2. typu, srdečně-cévních onemocnění nebo mozkové příhody. Dále se vyskytují onemocnění ledvin, dna nebo potíže se spánkem.
Diabetes mellitus 2. typu
Až 90 % obézních lidí trpí diabetem 2. typu. Není jasné, zda obezita je příčinou diabetu 2. typu, nebo jestli příčinou obezity je neschopnost buněk reagovat na přítomnost inzulinu (zdroj). Každopádně je cukrovka život ohrožující nemocí a může vést k dalším komplikacím. Zvýšená hladina glukózy ničí cévní výstelku, a proto se jedná zejména o onemocnění spojená s cévami: infarkt myokardu, cévní mozková příhoda (mrtvice), zúžení cév dolních končetin, onemocnění sítnice (diabetická retinopatie) nebo ledvin (diabetická nefropatie). Známá je také tzv. diabetická noha, stav, kdy vlivem špatného cévního zásobení v dolní končetině vznikají vředy a gangrény a může vést až k amputaci končetiny (zdroj).
U diabetu 2. typu je nutné zavést redukční dietu, nejlépe s pomocí odborníka (nutričního terapeuta). Dále je důležitý pravidelný pohyb, zde je důležité sledovat hladinu cukru před, v průběhu a po pohybové aktivitě, aby nedošlo k hypoglykemii (přílišné snížení hladiny glukózy v krvi).
Hypertenze
Vysoký krevní tlak se vyskytuje až u 45 % obézních lidí. Dlouhodobě vede k vyššímu riziku cévní mozkové příhody, infarktu myokardu, poškození očí nebo ledvin, to vše kvůli zúžení cév.
Také zde je třeba začít s dietním opatřením, a to zejména snížením denního příjmu soli alespoň pod 5 g/den. Doporučuje se přidat více ovoce a zeleniny do jídelníčku a omezit alkohol a kouření.
Zvýšená hladina tuků (dyslipidemie)
Spolu s hyertenzí tato porucha zvyšuje nebezpečí kardiovaskulárních onemocnění. Jedná se o zvýšení hladiny LDL (zlého) cholesterolu na úkor HDL (hodného) cholesterolu. Léčí se pomocí statinů, ale významně pomáhá pohybová aktivita a omezení příjmu zejména živočišných tuků (a přidání zeleniny, ovoce a vlákniny).
Dna
Toto onemocnění je způsobeno zvýšenou koncentrací kyseliny močové v krvi a její hromadění v kloubech (zpravidla se nejdříve projeví na palci u nohy). Zvyšování hladiny kyseliny močové je způsobeno puriny, které se nacházejí zejména v alkoholu, mase (smaženém, grilovaném), uzeninách, čokoládě nebo levném sladidle fruktóze. U obézních lidí se dna často vyskytuje, protože toto jsou potraviny, které bývají konzumovány ve zvýšené míře. Kromě toho se však puriny nacházejí v jinak zdravých a doporučovaných luštěninách.
Onemocnění ledvin
Kromě důsledků zúžení cév je onemocnění ledvin doprovodnou nemocí obézních lidí, protože ledviny musí pracovat více, aby pokryly zvýšené požadavky metabolismu. Zároveň dochází k vzájemnému ovlivňování s diabetem a hypertenzí.
Potíže se spánkem
Kvalita spánku je nesmírně důležitá, a obezita může způsobit její výrazné snížení. U obézních lidí se často vyskytuje spánková apnoe, což jsou noční probuzení kvůli nedostatku kyslíku. Může je doprovázet i zvýšení krevního tlaku. Spánek je pak nekvalitní, člověk je ve dne unaven a často to kompenzuje konzumací energetických nápojů nebo sladkých pokrmů, což vede opět ke zvýšení hmotnosti. (zdroj)
Léčba obezity
Základem léčby obezity je vždy redukční dieta a zařazení pohybové aktivity, samozřejmě dle možností pacienta. Tyto dvě věci by měly jít ruku v ruce: pohyb vede ke zhubnutí teprve v kombinaci se snížení m příjmu energie a zároveň je prospěšný pro fungování metabolismu.
Redukční jídelníček by měl být sestaven odborníkem, např. nutričním terapeutem. Je třeba vzít v úvahu celkový životní styl pacienta, nejdůležitější je, aby byl jídelníček dlouhodobě udržitelný. Stejně tak pohybová aktivita je vždy volena tak, aby pacienta bavila, a aby byla vhodná vzhledem ke zdravotnímu stavu (např. u obezity vyšších stupňů není chůze nejvhodnějším pohybem). Pohyb by měl být pravidelný. U diabetiků by se měla fyzická aktivita konzultovat s lékařem.
U některých pacientů, např. s vyššími stupni obezity nebo s dlouhou řadou neúspěšných pokusů o zhubnutí, je někdy třeba i psychologické pomoci, aby se určila zejména míra motivace. Ta je při snižování hmotnosti zásadní. Je třeba odhalit také případné poruchy příjmu potravy jako např. záchvatovité přejídání. Mnoho pacientů také nadměrným jedením kompenzuje např. stres, úzkost, i zde je psychologická pomoc nezbytná. Bez práce na příčině se redukce hmotnosti těžko podaří.
V léčbě obezity je možné také použít farmakoterapii, tedy léky – antiobezitika. Ta fungují na různém principu: centrálně působící látky (působí na centra v mozku zodpovědná za hlad a nasycení), látky omezující vstřebávání živin (zejména tuků, které se pak v těle neukládají) nebo látky podobné hormonům trávicího traktu (např. GLP1 – zvyšují pocit nasycení). Poslední skupina léků se často používá v diabetologii.
U velmi obézních pacientů (BMI nad 40 nebo i více) je také možné použít chirurgické řešení, bariatrický výkon. Tyto výkony se používají při dlouhodobě neúspěšné konzervativní léčbě, ale i při úspěšné jako pojistka proti opětovnému nárůstu hmotnosti. Bariatrických výkonů je několik druhů jako např. bandáž žaludku nebo gastrický bypass. Jsou to metody, které „vyřadí z provozu“ část žaludku a někdy i tenkého střeva. Zmenšením objemu žaludku dochází dříve k pocitu plnosti, a navíc žaludek produkuje méně „hormonu hladu“, ghrelinu. Současně s bariatrickou operací je třeba zařadit i předešlé postupy, zákrok musí být jen součástí trvalé změny životního stylu. (zdroj)
Prevence nadváhy a obezity
Nejdůležitější prevencí je samozřejmě zdravá strava a pohybová aktivita, neboť jak jsme zmínili na začátku, přemíra nezdravého jídla a nedostatek pohybu jsou hlavními příčinami obezity. Důležitý je také pitný režim. Prostě celkově „zdravý životní styl“. A co si pod tím představit? Čtěte třeba zde.
