Bulimie, anorexie

Tyto dvě choroby se odborně nazývají mentální bulimie a mentální anorexie. Spolu s množstvím dalších se nazývají poruchy příjmu potravy (PPP). Mentální anorexie a bulimie nejsou, jak už slovo mentální napovídá, pravděpodobně organického původu. Jedná se o nemoci, jejichž výskyt (a nárůst) je spojen s určitým sociokulturním vývojem.

Mentální anorexie

Incidence u nás roste od devadesátých let. Postihuje zejména dívky a ženy (cca 1%), ale asi v desetině případů se vyskytuje i u chlapců. Postupem času se výskyt posunul do mladších věkových kategorií až po raný školní věk a všechny vrstvy společnosti. „Základním příznakem mentální anorexie je strach z váhy, z tloušťky a s tím spojené odmítání jídla.“ (zdroj)

Pacientky jsou přesvědčeny o nadměrné velikosti např. stehen nebo boků, a to i tehdy, kdy jsou naprosto vyhublé. Toto přesvědčení se podobá až bludu. Pacientky odmítají třeba určité druhy potravin s tím, že jde o dodržování zdravé výživy nebo nejí prakticky vůbec. Někdy se vyskytuje užívání projímadel a léků na odvodnění, a to za účelem snížení hmotnosti. Někdy, když je pacientka nucena přece jen něco sníst, se může vyskytnout i zvracení.

Dlouhodobá podvýživa má mnoho negativních zdravotních důsledků, má vliv i na psychický stav (deprese) a kognitivní funkce, také na pohlavní orgány a může vést až k neplodnosti; může skončit I smrtí pacientky.

Mentální bulimie

Také u této nemoci je výskyt asi u 1% adolescentních a mladých dospělých, většinou žen, mužů je asi kolem 10%. Často se vyskytuje později v životě u žen, které měly dříve zkušenost s mentální anorexií. Také u mentální bulimie je hlavním znakem strach ze ztloustnutí, avšak zde se vyskytují záchvaty, kdy pacientka zkonzumuje velké množství jídla a následně jej nejčastěji vyzvrací, ale také užívá laxativ či diuretik. Pacientky často neztrácejí hmotnost. Zdravotní komplikace jsou důsledkem užívání léků a dlouhodobého zvracení (poškození zubní skloviny, bolesti břicha, únava). Pokud jde o psychický stav, charakteristické jsou pocity viny a selhání po záchvatu přejídání, kdy může docházet k sebepoškozování. (zdroj)

Léčení poruch příjmu potravy

Poruchy příjmu potravy se léčí pomocí psychoterapie různých druhů a zaměření, mohou se podávat antidepresiva. Pokud je pacientka s mentální anorexií v extrémně špatném stavu, bývá nutná hospitalizace, aby se dosáhlo alespoň stabilizace jejího stavu. Následuje pobyt na psychiatrickém oddělení. Nutno ovšem podotknout, že jsou případy, kdy je pacientka hospitalizována třeba dvacetkrát – onemocnění se stává chronickým (asi u čtvrtiny pacientek). Také u mentální bulimie se může nemoc stát chronickou (cca třetina pacientek). (zdroj)

Prevence poruch příjmu potravy

Primární prevence

Rodina

poskytnout živé vzory, autority
vytvořit zdravé jídelní návyky
poskytnout systém kvalitních hodnot
nabídnout dostatek vhodných zájmů
posilovat sebevědomí
naučit dítě hájit svůj názor a individualitu
dovolit rozhodovat se, ale také nést následky svého rozhodnutí
respektovat a podporovat názory dítěte
pochválit bez výhrad
vytvořit atmosféru důvěry
komunikovat s dítětem na přiměřené úrovni, otevřeně
chránit před nežádoucími vlivy médií
represe, omezení – neúčinné nebo kontraproduktivní
naučit dítě hodnotit, srovnávat, vybírat, co je podstatné
pomoci vytvořit hodnotový systém – ne normální, ale bezpečné chování
zvolit vhodné profesní zaměření
nepodporovat rizikové aktivity spojené s udržením tělesné hmotnosti a vzhledu

Škola

zajistit kulturu stravování, přiměřený rozvrh respektující dobu na jídlo
podporovat vrstevnické vzory, autority
posilovat sebevědomí

Společnost

nabídnout vhodné kulturní vlivy
přiměřeně propagovat zdravý životní styl
dostatečně oceňovat obecně uznávané společenské hodnoty
chránit před nežádoucími vlivy médií

Sekundární prevence

Vyhledávat rizikové faktory a ohrožené skupiny

zájmy vázané na tělesnou hmotnost
léčba obezity
somatická onemocnění, provázená dietou, hubnutím

Včas diagnostikovat a léčit poruchy příjmu potravy

Destigmatizace psychiatrie

Terciární prevence

Komplexně léčit poruchy příjmu potravy
Zabránit návratu onemocnění
Obnovit plné zdraví včetně plodnosti
Nalézt nové zájmy
Zabránit přenosu PPP na další generaci
Vypěstovat stravovací návyky v rodině, kde rodičem je pacient s PPP
Vyřešit otázku asistované reprodukce u pacientek s PPP

Zdroj: https://www.addp.cz/dusevni-poruchy/poruchy-prijmu-potravy/

Další poruchy příjmu potravy

Kromě dvou nejtypičtějších poruch příjmu potravy se vyskytují také mnohé další, jako například:

Ortorexie – jedná se o patologickou posedlost zdravou výživou, kdy pacienti nejsou schopní pozřít nic jiného než zdravé pokrmy, které považují za vhodné (například žádné konzervační látky, barviva, bílou mouku…). Dodržování tohoto životního stylu jim nicméně zabírá mnoho času a strach z nezdravých pokrmů může vést k podváze.

Bigorexie – jde o posedlost vlastní postavou, kdy se pacient snaží dosáhnout výrazné fyzické zdatnosti a nabrat co nejvíce svalové hmoty. Tento jev se typicky objevuje u kulturistů (hlavně u mužů), kteří si stále připadají slabí nebo malí, a proto zneužívají anabolické steroidy nebo jiné látky, jež podporují růst svalové hmoty.

Drunkorexie – tato forma chování kombinuje strach z přibírání a touhu dopřát si ve větším množství alkohol. Z toho důvodu pacienti záměrně redukují množství přijaté potravy, aby tak snížili příjem energie a mohli si dovolit zkonzumovat větší množství alkoholu, který je kalorický.

Přejídání spojené s jinými psychickými poruchami – například reakce na stres, přičemž důsledkem bývá obezita, která se pak pojí s depresemi, úzkostnými stavy a somatickými problémy.

Zvracení spojené s jinými psychickými poruchami – bývá většinou reakcí na stres.

Syndrom vybíravosti v jídle – jde o problém, který se vyskytuje u dětí. Ty konzumují pouze omezený rozsah jídel (většinou maximálně dvě až tři potraviny).

Syndrom pervazivního odmítání – pacienti v tomto případě odmítají některé ze základních činností, jako je konzumace jídla nebo pití, mluvení nebo třeba chůze.

Restriktivní porucha příjmu potravy (ARFID) – pacienti sice neřeší svůj vzhled a hubnutí, ale některým potravinám se vyhýbají kvůli tomu, jak vypadají, jakou mají konzistenci nebo třeba jak chutnají. Často jde o následek negativní zkušenosti z minulosti, přičemž obávané potraviny pak vyvolávají v lidech pocity strachu a úzkosti.

Zdroj: https://zdravi.euro.cz/clanky/poruchy-prijmu-potravy/galerie-19709-1/