Zdravotní gramotnost v ČR se zlepšila
V průběhu posledních pěti let se v České republice zvýšila úroveň zdravotní gramotnosti o více než 20 %. Ukazují to výsledky mezinárodní srovnávacího výzkumu zdravotní gramotnosti, do kterého se zapojilo 17 evropských zemí a Izrael. Zásadní je tak rozdíl oproti šetření z roku 2015, kdy Česká republika výrazně zaostávala za průměrem vybraných zemí EU.
Zdravotní gramotnost je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) znalost, která ukazuje, jakým způsobem dokážou lidé informace získat, pochopit a využít ke zlepšení svého zdraví. Nejedná se tedy o míru znalostí o zdraví, prevenci a zdravém životním stylu, ale zejména o schopnost orientovat se v záplavě informací, správně si je vyložit a následně také využít.
Z průzkumu vyplynulo, že vyšší úroveň zdravotní gramotnosti vykazovaly ženy a starší lidé. Naopak nižší úroveň zdravotní gramotnosti vykazují osoby s vyšším vzděláním a osoby s finančními problémy. Zdravotní gramotnost pozitivně ovlivňuje subjektivní hodnocení vlastního zdraví a souvisí s nižší spotřebou specializované zdravotní péče.
Výzkum se zaměřil také na specifické druhy zdravotní gramotnosti:
Navigační - téměř polovina respondentů má problém orientovat se v systému zdravotní péče
Komunikační - téměř pětina dotázaných pociťuje obtíže v komunikaci s lékaři
Digitální - více než polovina respondentů má problém posoudit spolehlivost informací na internetu
Vakcinační zdravotní gramotnost - čtvrtina dotázaných se obtížně vyzná v informacích o očkování
Zvláště znepokojivá jsou podle ředitelky odboru zdravotní péče ministerstva zdravotnictví Aleny Šteflové zjištění, že 40 % respondentů se domnívá, že očkování může způsobit nemoc, před kterou má chránit, podle čtvrtiny očkování oslabuje imunitu a dokonce 44 % soudí, že riziko nemoci, proti které existuje očkování je nízké či velmi nízké.
Ze všech dotazovaných zemí mají dále Češi společně se Slováky největší problém řídit se doporučením lékaře. Shodně 17,2 procenta respondentů to v obou zemích považuje za obtížné nebo velmi obtížné.
Zatímco před šesti lety skončila Česká republika na předposledním místě a horší bylo jen Bulharsko, tentokrát za průměrem 17 zemí zaostává jen nepatrně a je na devátém místě. Co se týče počtu lidí s nedostatečným porozuměním otázkám zdraví, jsou na tom Češi lépe než Němci, Slováci či Italové, ale hůře než Slovinci nebo Rakušané.
Zdravotní pojišťovny do výzkumu zařadily dvě otázky zaměřené na zdravotní pojištění a kontrolu úhrad zdravotní péče z účtů pojištěnců. Podle předsedy Správní rady Ústavu pro zdravotní gramotnost Petra Struka je potěšitelné, že téměř 80 % pojištěnců je pro to, aby byla zavedeny bonifikace (snížení pojistného) u pojištěnců, kteří se chovají odpovědně k vlastnímu zdraví. Zatímco třetina pojištěnců kontroluje výši úhrad za zdravotní péči, 40 % respondentů vůbec neví, kde tyto informace může nalézt.
V České republice provedl Výzkum zdravotní gramotnosti M-POHL19 Ústav pro zdravotní gramotnost, ve spolupráci s Českou lékařskou společností JEP a s finanční podporou zdravotních pojišťoven. Sběr dat v ČR provedla agentura STEM dotazováním 1 650 respondentů starších 18 let; ve všech 17 zemích to bylo více než 42 tisíc dotázaných. Data byla zpracována Mezinárodním koordinačním centrem ve Vídni.
Zdravotní gramotnost je jednou z důležitých oblastí podporovaných WHO a organizací OECD. Zvyšování úrovně zdravotní gramotnosti je jedním ze specifických cílů Strategie Zdraví 2030 v ČR, včetně přijetí a implementace Národního programu podpory zdravotní gramotnosti.
Zvyšování zdravotní gramotnosti je také jedním ze strategických cílů Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR. Podle ředitelky obchodně-organizačního úseku je snahou, aby klient významněji převzal odpovědnost za vlastní zdraví.
„Vzhledem ke komplexnosti této oblasti, se snažíme připravovat pestrý komunikační mix a využívat různé způsoby kanálů. Našim klientům se snažíme přinášet důležité informace, díky kterým se mohou lépe a efektivněji orientovat ve spletité problematice věnované zdraví a v celém zdravotním systému. I v této době se bohužel ukazuje, že hoaxy často vítězí nad data based medicínou, tedy medicínou založenou na důkazech,“ dodává Denisa Kalousková.
