O zdraví srdce je třeba se starat
Dnes je Světový den srdce a to je příležitost připomenout, že Česká republika patří mezi země, jejichž populace je zatížena vysokým rizikem rozvoje kardiovaskulárních (srdečně-cévních) onemocnění, jako jsou ischemická choroba srdeční (nedostatečné prokrvení srdce), srdeční infarkt, cévní mozková příhoda nebo ischemická choroba (nedokrevnost) dolních končetin. Tato onemocnění způsobená destrukcí oběhového systému mají téměř poloviční podíl na celkové úmrtnosti našeho obyvatelstva. Ročně na ně u nás zemře asi 45 tisíc lidí.
Záleží na každém z nás, jak se k tomuto problému postaví. Platí totiž, že onemocnění srdce a cév jsou sice podmíněna geneticky, ale jejich rozvoji lze předcházet. Je potřeba, abychom měli dostatečné znalosti, sebevědomí a odhodlání. Začít můžeme tím, že navštívíme svého praktického lékaře, absolvujeme u něj preventivní prohlídku a společně s ním se zamyslíme nad tím, co můžeme udělat pro své zdraví.
Zeptejte se lékaře na své kardiovaskulární riziko
Váš praktický lékař na základě odborně ověřeného, doporučeného postupu stanoví váš rizikový profil, tj. určí, jaká je ve vašem případě pravděpodobnost, že vás postihne infarkt nebo mozková mrtvice. Při zjišťování rizikového profilu bere lékař v potaz několik stěžejních rizikových faktorů – mimo jiné především váš věk, hodnotu krevního tlaku, hodnotu krevního cholesterolu a to, zda jste, nebo nejste kuřák. Podstatnou roli také hraje, jestli jste už dříve infarkt nebo mrtvici prodělali a jestli máte cukrovku či nemocné ledviny. Výsledkem je určení stupně vašeho rizika.
Pokud patříte k lidem, kterým dosud nebylo prokázáno žádné kardiovaskulární onemocnění, vaše riziko bude klasifikováno jedním ze čtyř stupňů na škále: 1. nízké, 2. středně vysoké, 3. vysoké a 4. velmi vysoké, v závislosti na uplatnění výše uvedených rizikových faktorů. Kromě nich mohou stanovení míry rizika ovlivnit modifikátory rizika, např. různé psychosociální, socioekonomické nebo environmentální faktory. Pokud patříte k osobám s už diagnostikovaným kardiovaskulárním onemocněním, vaše riziko bude vždy klasifikováno jako velmi vysoké.
Proberte s lékařem, jak hrozbu infarktu či mrtvice odvrátit
Váš lékař vám vysvětlí, co pro vývoj vašeho zdravotního stavu váš rizikový profil znamená a jaký přínos pro vás bude mít, když se budete řídit jeho doporučeními. Promluví s vámi o vaší životosprávě a případně vám navrhne užívání léků na snížení krevního tlaku, cholesterolu nebo glykemie. Konečné rozhodnutí je ale také na vás – mělo by být výsledkem společné dohody mezi vámi a vaším lékařem.
Obecná doporučení k prevenci kardiovaskulárních onemocnění:
- Nekuřte. Škodlivý vliv má i jedna vykouřená cigareta denně. Škodí i náhražky cigaret a pasivní kouření.
- Hýbejte se. Ideálně byste měli zvládnout týdně buď 150–300 minut tělesné aktivity střední intenzity nebo 75–150 minut tělesné aktivity vysoké intenzity. Pokud se vám to nedaří, prostě se snažte být co nejaktivnější. Každý pohyb se počítá.
- Přejděte na středomořský nebo podobný typ stravy. Nasycené tuky (z masa, uzenin a mléka) nahraďte nenasycenými (např. olivovým či řepkovým olejem, používejte avokádo), ryby jezte alespoň jednou týdně, omezte příjem soli a přislazovaných jídel, konzumujte více celozrnného pečiva, ovoce, zeleniny a ořechů. Alkohol ve větším množství než 100 g týdně se rovněž nedoporučuje (jeden standardní napoj obsahuje něco mezi 8 a 14 g alkoholu).
- Po poradě s lékařem zvažte užívání léků příznivě ovlivňujících hodnotu krevního tlaku či cholesterolu. Obecně platí, že čím vyšší je riziko rozvoje kardiovaskulárního onemocnění, tím intenzivnější má být léčba a tím nižší jsou hodnoty tlaku nebo cholesterolu, kterých má být dosaženo. Užívat léky se doporučuje všem lidem s prokázaným kardiovaskulárním onemocněním nebo s velmi vysokým rizikem rozvoje tohoto onemocnění. Neexistuje ale žádná dolní ani horní hranice rizika, vymezující, kdy už se léčba buď nedoporučuje, nebo naopak ukládá jako nutná. Je to tak, že o zahájeni léčby nerozhoduje sám lékař, rozhodnutí musíte učinit společně s ním. Cílem léčby je postupně se přibližovat následujícím optimálním hodnotám: hodnotě systolického krevního tlaku do 130 mm Hg (u osob užívajících léky) a hodnotě LDL-cholesterolu nižší než 1,8 mmol/l (u osob s vysokým rizikem) nebo nižší než 1,4 mmol/l (u osob s velmi vysokým rizikem). Pro osoby s nízkým nebo středně vysokým rizikem platí jako horní hranice LDL-cholesterolu hodnota 3 mmol/l.
Zdroj: Doporučené postupy Evropské kardiologické společnosti (ESC), zveřejněné na webu České aliance pro kardiovaskulární onemocnění (ČAKO) – viz zde.
