Naše ocenění v rámci projektu Česká hlava získal Pavel Osmančík
V neděli 5. prosince na slavnostním udílení cen Česká hlava byla udělena také cena Lorem Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR. Za mimořádný výzkumný počin v oblasti zdravotnictví ji dostal prof. MUDr. Pavel Osmančík, Ph.D., kardiolog působící ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a na 3. lékařské fakultě UK.
Pavel Osmančík byl oceněn za studii Prague-17, jejíž výsledky mají velký význam pro prevenci vzniku závažných komplikací u pacientů s fibrilací srdečních síní, zejména cévní mozkové příhody. Studie byla zaměřena na srovnání účinků dvou metod, které se v současné kardiologii používají k tomu, aby se předešlo vzniku krevních sraženin v tzv. oušku levé srdeční síně při fibrilaci.
Fibrilace síní je nejčastěji se vyskytující porucha srdečního rytmu. Nedostatečná mechanická práce síní často vede k tomu, že se v oušku levé síně, což je jakýsi slepý chobot, vytvoří krevní sraženina. Ta pak může putovat cévním systémem a ucpat některou z mozkových tepen. Přibližně čtvrtina až třetina všech cévních mozkových příhod má právě tuto příčinu.
K prevenci vzniku sraženiny v oušku levé síně se v současné době používají dva léčebné postupy. První spočívá v dlouhodobém užívání léků s protisrážlivým účinkem. Druhou metodou je katetrizační zákrok, při kterém se miniinvazivní cestou (cévou) zavede do ústí ouška tzv. okluder, který ouško uzavře, a tím ho vyřadí z účasti na cirkulaci krve.
Studie Prague-17 metody léčby srovnává
Obě metody mají svá pro a svá proti a záleží na doporučení lékaře a rozhodnutí pacienta, která varianta je upřednostněna. Protisrážlivá léčba má nevýhodu v tom, že zvyšuje riziko krvácení včetně krvácení do mozku. Po dlouhou dobu byl základním prostředkem protisrážlivé léčby lék Warfarin. Ten má kromě poměrně vysokého rizika krvácení nevýhodu i v tom, že jeho užívání vyžaduje značná dietní omezení (omezení zeleniny) a pravidelnou monitoraci účinku laboratorními testy. Proto byla vyvinuta metoda katetrizačního uzávěru ouška, která je spojena s menším rizikem krvácení. Zároveň se ale v posledních letech zdokonalovala farmakologická léčba a Warfarin byl postupně vytlačen novými, podstatně bezpečnějšími protisrážlivými léky, které významně snižují riziko krvácení.
Lékaři mají nyní na výběr dvě moderní metody léčby, ale dosud neexistovalo žádné srovnání účinků a rizik. Katetrizační zákrok, přestože se provádí už asi deset let, měl na jedné straně své protagonisty a na druhé straně antagonisty, kteří upozorňovali na jeho možná rizika. S příchodem nových protisrážlivých léků proto vyvstala otázka, zda má katetrizační uzávěr ouška ještě v léčbě pacientů s fibrilací síní své opodstatnění.
Studie prokázala podobnou účinnost obou metod
Do studie byli zařazováni nejrizikovější pacienti s fibrilací síní, a to jak z hlediska rizika cévní mozkové příhody, tak z hlediska rizika krvácení. Celkem bylo sledováno 402 pacientů po dobu cca 20 měsíců. Ukázalo se, že katetrizační zákrok, přestože má svá rizika, je vhodnou alternativou farmakologické léčby. Studie poskytla důkazy, že pacientům, kteří jsou kontraindikováni k dlouhodobé léčbě protisrážlivými farmaky (tzn. léčba pro ně není vhodná) nebo ji z nějakého důvodu nechtějí (např. ze strachu z krvácení), mohou lékaři nabídnout srovnatelně účinnou alternativu.
Výsledky studie byly v roce 2019 prezentovány na sjezdu Evropské kardiologické společnosti a v roce 2020 publikovány v jednom z nejprestižnějších kardiologických časopisů.
Ceny Česká hlava se udělují vědcům od roku 2002. V minulosti byli oceněni například imunolog Václav Hořejší, egyptolog Miroslav Bárta, chemik Antonín Holý, lékař Pavel Klener nebo zakladatel dětské onkologie Josef Koutecký.
