Mozková mrtvice nechodí po horách, ale po lidech
15. květen si díky iniciativě The European Stroke Organization a Stroke Alliance for Europe připomínáme jako Světový den proti mozkové mrtvici. Jedná se o iniciativu, která si klade za cíl jednak zajistit každému pacientovi, kterého postihne cévní mozková příhoda, opravdu účinnou a rychlou pomoc a jednak upozornit na možnosti prevence této závažné zdravotní komplikace.
Cévní mozkové příhody jsou jednou z nejčastějších příčin úmrtí či dlouhodobého postižení. V České republice prodělají mrtvici každoročně desítky tisíc lidí, přičemž třetina z nich umírá a třetina zůstává trvale postižená. Lidé se často domnívají, že se to týká jenom seniorů. To je ale omyl. Mrtvice nezřídka postihuje také mladší ročníky – čtyřicátníky, nebo i třicátníky.
Mozkovou mrtvici lze přiřadit mezi tzv. kardiovaskulární onemocnění neboli nemoci srdce a cév. Její nejčastější příčinou je snížený průtok krve mozkem v důsledku ucpávání tepen. To vede k poškození funkce nervových buněk a člověk může ztratit vědomí, hybnost, může kolabovat, a pokud mu není dostatečně rychle poskytnuta odborná lékařská pomoc, může i zemřít.
Mrtvici můžeme ve více než polovině případů předejít
Riziko, že nás, jak se říká, raní mrtvice, je v podstatě přímo úměrné tomu, jak se staráme o své cévy, zda pečujeme o to, aby zůstaly co nejdéle pružné, pevné a průchodné. K poškození cév nedochází najednou. Vyvíjí se řadu let, postupně a nenápadně. Člověk o tom vůbec neví, protože dlouho nemá žádné příznaky, které by mu signalizovaly nebezpečí zdravotní komplikace. Rozvoj cévního poškození můžeme ovlivnit svým životním stylem, případně můžeme s pomocí lékaře vhodnými léky redukovat rizikové faktory dané geneticky. Jak ale ukázal náš nedávný průzkum, informovanost Čechů o této problematice je velmi povrchní (viz Povědomí o cholesterolu: zpráva z průzkumu zdravotní gramotnosti zde). Většina populace tak není dostatečně motivovaná k tomu, aby si hlídala zdraví svých cév už od mladí.
Kvíz: Víte, co platí a co ne?
1) Obecně by koncentrace LDL-cholesterolu v krvi měla být pod hraniční hodnotou 3 mmol/l.
2) Při zvýšené hladině LDL-cholesterolu v krvi hrozí, že se začne ukládat do stěn cév.
3) Příčinou vysoké koncentrace LDL-cholesterolu v krvi je výhradně jen nadmíra tuků ve stravě.
4) Jednou z běžných příčin vyšší hladiny LDL-cholesterolu v krvi je dědičná porucha metabolizmu.
5) Vyšší než optimální hladinu LDL-cholesterolu v krvi u nás má: a) kolem 80 procent dospělé populace, b) téměř polovina dospělé populace, c) 30 procent dospělé populace.
6) Mladí štíhlí lidé zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi mít nemohou.
7) První měření cholesterolu by měl člověk podstoupit při preventivní prohlídce u praktického lékaře: a) v 18 letech, b) ve 30 letech, c) ve 40 letech.
8) Cévám škodí kouření, a to: a) i jen jedna vykouřená cigareta denně, b) i pasivní kouření, c) i kouření elektronických cigaret nebo zahřívaného tabáku.
9) Když nemám zdravotní problémy, není důvod brát při vyšší hladině LDL-cholesterolu v krvi statiny (léky snižující hladinu cholesterolu v krvi).
10) Vyšší cholesterol škodí méně než užívání statinů.
Kontrola správnosti: 1) platí, 2) platí, 3) neplatí, 4) platí, 5) platí a, 6) neplatí, 7) platí a, 8) platí vše (a, b, c), 9) neplatí, 10) neplatí.
Fakta pro lepší porozumění a zlepšení prevence
Podle jednoho z předních českých odborníků na preventivní kardiologii profesora Michala Vrablíka se v současnosti považuje za výhodné, když má člověk koncentraci cholesterolu v krvi nižší, než co bylo považováno za normu před deseti a více lety. Pro nás neodborníky je podstatné znát svou hodnotu LDL-cholesterolu (nikoli celkového cholesterolu, jak jsme byli zvyklí dříve). Ta by měla být optimálně do 3 milimolů na litr u zcela zdravých lidí (u rizikových lidí ještě nižší, až zhruba poloviční). Při zvýšené hladině LDL-cholesterolu v krvi se cholesterol ukládá do stěn cév, rozvíjí se ateroskleróza (kornatění tepen) a vzniká riziko infarktu, mrtvice a dalších zdravotních komplikací.
Je pravda, že cholesterol se do těla dostává s jídlem. Jeho zdrojem ve stravě jsou především živočišné tuky a také palmový a kokosový tuk. Ale není to výhradně strava, co bývá příčinou zvýšené koncentrace cholesterolu v krvi. Tělo si ho totiž také samo vyrábí, protože cholesterol je nutnou součástí stěn buněk. K buňkám se cholesterol dopravuje právě krví pomocí tzv. lipoproteinů (LDL je zkratka pro low-density lipoprotein), kterých by ale v krvi mělo být jen přiměřeně. Příčinou zvýšené koncentrace cholesterolu v krvi tedy může být nejen strava, ale také genetická porucha metabolizmu tuků. Zděděná vloha pro vyšší cholesterol se v naší populaci vyskytuje poměrně běžně, což však lidé nevědí. A jen málokdo tuší, že vyšší než optimální hladinu cholesterolu v krvi má v České republice více než 80 procent dospělých.
Poškozování cévní stěny je celoživotní proces, který můžeme významně zpomalit. Výhodou je začít o cévy pečovat už v mládí. Základem je zdravá strava a pravidelná pohybová aktivita. Kouření cévy devastuje. Neexistuje něco jako zdravé kouření. Škodí i jedna cigareta denně, pasivní kouření, a bezpečné rozhodně nejsou ani náhražky cigaret. Svou hladinu LDL-cholesterolu bychom měli všichni znát. První měření cholesterolu bychom měli podstoupit při preventivní prohlídce u praktického lékaře v 18 letech, a pokud nám lékař doporučí preventivní užívání statinů na snížení hladiny cholesterolu v krvi, neměli bychom se toho bát. Podle prof. Vrablíka jsou to léky prověřené seriózními výzkumy a čtyřicetiletou praxí. Nepoškozují žádné tělesné orgány a případné nežádoucí účinky, které se objevují velmi vzácně, lze eliminovat úpravou léčby.
Našim klientům poskytujeme příspěvek z fondu prevence na analýzu složení těla bioelektrickou impedanční metodou a na sestavení jídelníčku s nutričním terapeutem. Děti mohou získat až 1 500 Kč, dospělí 500 Kč. Klientům, kteří se rozhodnou přestat kouřit, přispíváme nad rámec ostatních programů až 2 000 Kč na léčebné prostředky na podporu odvykání kouření.
