Maturanti a absolventi VŠ, nezapomeňte na oznamovací povinnost vůči zdravotní pojišťovně
Složení maturity nebo státnice je z hlediska platby zdravotního pojištění přelomovým obdobím. Student, za kterého zdravotní pojištění dosud platil stát, má nyní povinnost oznámit zdravotní pojišťovně, jak se mění jeho životní situace. A měl by jí nahlásit veškeré skutečnosti, které budou mít vliv na to, kdo a v jaké výši za něho bude nadále hradit pojistné.
Oznamovací povinnost vůči zdravotní pojišťovně musí splnit každý pojištěnec, za kterého hradí nebo má hradit pojistné stát, a to do 8 dnů od vzniku nebo zániku této povinnosti státu. Podle zákona stát hradí pojistné za studenty, kteří jsou mladší 26 let a soustavně se připravují na budoucí povolání. Ale kdy přesně zaniká povinnost státu hradit za studenta pojistné? A co když student propadne u maturity? Nebo co když chce pokračovat ve studiu na jiné škole? A jak je to s prázdninami? – Podívejme se na konkrétní příklady.
Student úspěšně odmaturoval na konci školního roku
Stát platí za studenta pojistné do 30. 6. příslušného roku. Za měsíce školních prázdnin uhradí pojistné pouze v případě, že student nebude vykonávat po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost ani nebude pobírat podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci. Pokud bude přijat na VŠ, pojistné bude hrazeno státem i v období prázdnin bez ohledu na to, zda bude student výdělečně činný nebo příjemcem podpory v nezaměstnanosti či při rekvalifikaci.
Student u maturity neuspěl
Má-li student povolenou opravnou zkoušku, stát za něj hradí pojistné rovněž do 30. 6. příslušného roku a případně i v období prázdnin. Podmínkou opět je, že po celý kalendářní měsíc v době prázdnin nebude vykonávat výdělečnou činnost a nebude mít nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci. V případě složení opravné zkoušky pak záleží na tom, zda bude, nebo nebude pokračovat (bez přerušení) v dalším studiu. Pokud ano, pojistné mu po dobu studia bude opět hradit stát. Pokud ne, musí student řešit, kdo bude v jeho případě plátcem pojistného od měsíce září. Jestliže nenastoupí do zaměstnání, nezahájí samostatnou výdělečnou činnost nebo se nepřihlásí mezi uchazeče o zaměstnání, bude spadat do kategorie osob bez zdanitelných příjmů (OBZP) a bude mít povinnost si pojistné každý měsíc hradit sám.
Student se hlásí do jednoletého pomaturitního jazykového kurzu
Má-li pojistné hradit stát, musí být splněna podmínka, že student úspěšně složil maturitní zkoušku ve stejném kalendářním roce, kdy zahajuje studium na jazykové škole. Další podmínkou je, že musí jít o studium jednoletého kurzu cizích jazyků s denní výukou na akreditované jazykové škole, uvedené v registru MŠMT.
Student úspěšně složil státnice na vysoké škole
Po řádném dokončení vysoké školy složením státní závěrečné zkoušky hradí studentovi pojistné stát ještě za kalendářní měsíc, v němž ukončil studium, a dále pak i za následující kalendářní měsíc, pokud student nebude vykonávat po celý tento kalendářní měsíc výdělečnou činnost nebo nebude příjemcem podpory v nezaměstnanosti či při rekvalifikaci.
Student dovršil věku 26 let nebo skončil se studiem
V takovém případě ztrácí status nezaopatřeného studenta a stát za něj přestává hradit pojistné. Student má povinnost do osmi dnů oznámit zdravotní pojišťovně, kdo bude nadále plátcem jeho pojistného neboli do které z následujících kategorií spadá:
- Bude-li registrován na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání nebo po státnicích přejde na doktorské studium, plátcem pojistného bude i nadále stát.
- Jestliže se nechá zaměstnat, pojistné bude hradit jeho zaměstnavatel. V takovém případě, a platí to pouze u této kategorie, nemusí změnu plátce pojistného oznamovat zdravotní pojišťovně sám. Oznamovací povinnost přechází na zaměstnavatele.
- Začne-li podnikat, platí pojistné sám jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ).
- Pokud nezahájí výdělečnou činnost ani není doktorandem či uchazečem o zaměstnání, platí pojistné sám jako osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP).
