Jak dlouho vydrží ochranný efekt protilátek proti klíšťové encefalitidě
Kdo by v dnešní době ještě nevěděl o hrozbě klíšťové encefalitidy? Snad každý už musel mnohokrát zachytit varování před touto nebezpečnou infekcí přenášenou především klíšťaty. A každý už taky asi ví, že lékaři nemají na tuto nemoc léky a že jedinou spolehlivou možností, jak se před onemocněním chránit, je preventivní očkování. Jak dlouho nám ale ochrana po očkování vydrží? Dá se její účinnost spolehlivě zjistit krevními testy? A kdy je načase jít na přeočkování?
Podle dat Státního zdravotního ústavu u nás za posledních pět let onemocnělo klíšťovou encefalitidou zhruba tři a půl tisíce lidí, což je o čtvrtinu více než za předchozích pět let. Jen v loňském roce bylo hlášeno více než 500 případů této choroby. Počet nakažených byl ale pravděpodobně mnohonásobně vyšší. Lze totiž předpokládat, že infekce u některých lidí proběhla bez příznaků.
Náš imunitní systém si po kontaktu s infekcí nebo očkovací látkou vytváří proti viru klíšťové encefalitidy specifické protilátky. Jsou to takzvané IgG protilátky, které zůstávají v krvi řadu let, aby nám zajistily ochranu před případnou následující infekcí. Tento stav ale netrvá věčně. S ubíhajícím časem hladina protilátek postupně klesá a od určitého okamžiku pak ochrana před onemocněním nemusí být dostatečná.
Kdy považovat termín očkování za promeškaný
Aby bylo dosaženo spolehlivé ochrany, jsou stanoveny intervaly, ve kterých mají být aplikovány jednotlivé dávky vakcíny. Základní očkování proti klíšťové encefalitidě se skládá ze tří dávek, aplikovaných v intervalech 1 až 3 měsíce po první dávce a 5/9 (podle typu vakcíny) až 12 měsíců po druhé dávce. Tři roky po absolvování základního očkování se provádí první přeočkování jednou dávkou vakcíny a poté se aplikuje v intervalech tří nebo pěti let (v závislosti na věku očkovaného a použité vakcíně) vždy jedna posilovací dávka vakcíny, aby se udržela dostatečně vysoká hladina protilátek. Co ale dělat, když některou z těchto dávek promeškáme?
V takovém případě je třeba konzultovat situaci s lékařem. Záleží na tom, kterou z dávek jste propásli a jak dlouhá doba od zmeškaného termínu uběhla. Pokud jde o základní očkování, Česká vakcinologická společnost připouští mezi první a druhou dávkou vakcíny uplynutí nejvýše dvanácti měsíců a mezi druhou a třetí dávkou vakcíny uplynutí nejvýše tří let. Pokud jde o přeočkování, pouze jedna posilovací dávka stačí jen v případě, že od posledního očkování neuplynulo více než deset let. „Tato pravidla lze ovšem použít jen u imunokompetentních osob, u nichž lze předpokládat dostatečnou imunitní odezvu, a pouze jedenkrát. To znamená, že pokud dojde k promeškání opakovaně, je třeba postupovat individuálně,“ dodává k tomu MUDr. Blanka Boualay z očkovacího centra společnosti Avenier.
Kdy má smysl krevní test na protilátky
Když promeškáte intervaly základního očkovacího schématu či přeočkování a prodleva přesahuje tolerované meze, jak je definuje Česká vakcinologická společnost, lékař vám pravděpodobně rovnou aplikuje opomenutou dávku vakcíny s tím, že po čtyřech týdnech půjdete na kontrolní test protilátkové odpovědi. „V takovém případě bych zvolila vyšetření protilátek pomocí takzvaného virus neutralizačního testu, který zajišťuje Národní referenční laboratoř pro arboviry Zdravotního ústavu v Ostravě. Tímto krevním testem lze potvrdit přítomnost IgG protilátek vytvořených specificky proti klíšťové encefalitidě opravdu spolehlivě. Ukáže-li tento test nedostatečnou hladinu protilátek po vakcinaci, je to signál pro absolvování celého základního schématu očkování,“ říká doktorka Boualay.
Obrátit se na zkušenou kvalifikovanou laboratoř je podle Boualay důležité kvůli riziku nesprávné identifikace protilátek: „Pokud by totiž testovaný člověk byl už někdy dříve (při cestování do endemických oblastí) přirozeně vystaven dalším flavivirům, tedy virům stejného rodu, nebo by byl proti nim očkován (např. proti japonské encefalitidě, žluté zimnici, horečce dengue), mohla by takzvaná zkřížená reaktivita způsobit falešně pozitivní výsledky. To znamená, že test by ukázal dostatečně vysokou hladinu protilátek, přestože ve skutečnosti by ochrana proti klíšťové encefalitidě byla slabá,“ vysvětluje.
Překvapivá situace může nastat tehdy, když vás lékař pošle na vyšetření protilátek ještě před aplikací posilovací dávky. Může se stát, že vám laboratoř naměří vysokou hladinu protilátek. Ale jak je to možné, když jste zmeškali termín přeočkování? – Možná jste se někdy v době po očkování s virem setkali a hladina protilátek se vám díky tomu zvýšila. V takovém případě je vhodné aplikaci vakcíny odložit, rok počkat a po roce opět podstoupit vyšetření hladiny protilátek. Lékař pak rozhodne, jak postupovat dál. Není vyloučeno, že vaše ochrana bude dlouhodobější: „V případě prodělání laboratorně potvrzeného onemocnění klíšťovou encefalitidou s klinickou manifestací se předpokládá dlouhodobá ochrana a není nezbytné pacienta očkovat,“ upřesňuje Boualay.
O užitečnosti krevního testu na protilátky proti klíšťové encefalitidě by měl vždy rozhodnout lékař. Rovněž výsledky testu a z nich vyplývající postup byste vždy měli konzultovat s lékařem. S požadavkem konzultace či samotného očkování se obraťte buď na svého praktického lékaře, nebo se objednejte do specializovaného očkovacího centra.
Od roku 2022 je v naší zemi očkování proti klíšťové encefalitidě plně hrazeno ze zdravotního pojištění všem osobám po dosažení věku padesáti let. Našim klientům v této souvislosti připomínáme, že očkování jim bude uhrazeno jen v případě, že ho absolvují ve zdravotnickém zařízení, se kterým má naše pojišťovna smluvní vztah. Ostatní klienti mohou využít náš příspěvek na očkování z fondu prevence ve výši až 2 000 korun. Vakcínu lze aplikovat kdykoli v průběhu celého roku.
