Globální imunizace je obrovským úspěchem lidstva
Tak jako každý rok proběhne pod záštitou Světové zdravotnické organizace (WHO) takzvaný Evropský imunizační týden. Kampaň nám opět připomene roli očkování v ochraně lidských životů. Letošní ročník, který se koná ve dnech 21. až 27. dubna, má ale zvláštní význam, protože bude zároveň oslavou 50. výročí existence globálního imunizačního programu, založeného na obranu světové populace proti šíření nebezpečných přenosných nemocí.
Tento globální program (Expanded Programme on Immunization) vznikl z iniciativy WHO v roce 1974. Cílem bylo zajistit všem dětem na celém světě bez ohledu na geografickou polohu nebo socioekonomický status rovný přístup k vakcínám chránícím před smrtelnými infekčními chorobami. Za pět desetiletí rozvoje programu bylo dosaženo pozoruhodných milníků. Podařilo se zcela vymýtit pravé neštovice a stojíme i na prahu vymýcení obrny. Díky programu na světě přežívá a prospívá mnohem více dětí než kdy předtím.
Zpočátku byl program zaměřen na očkování v dětství proti šesti nemocem – tuberkulóze, záškrtu, černému kašli, tetanu, dětské obrně a spalničkám. V průběhu let se ale rozšiřovalo jak spektrum očkované populace, tak spektrum vakcín. Vznikl tak základní program imunizace, který dnes zahrnuje 13 vakcín doporučených univerzálně a 17 dalších vakcín doporučených v závislosti na okolnostech.
Lidstvo ve vakcinaci polevuje. Zvítězí rozum, nebo patogeny?
V posledních několika letech, během pandemie covidu-19, pokrok v imunizaci zpomalil. Podle WHO je na světě kolem 20 milionů dětí, které z různých důvodů vynechaly jednu nebo více vakcín. Výsledkem je, že nemoci, které mělo lidstvo téměř pod kontrolou, jako záškrt nebo spalničky, se znovu šíří.
V České republice zůstává proočkovanost povinnými vakcínami vysoká. V poslední době ale sledujeme postupný návrat nemocí, které se tu po dlouhou dobu téměř nevyskytovaly, jako je černý kašel, záškrt nebo tuberkulóza. Odborníci proto apelují na udržení vysoké proočkovanosti. A platí, že čím je nemoc nakažlivější, tím vyšší musí být proočkovanost, aby se nešířila.
„Zatímco u dětské obrny stačí osmdesátiprocentní proočkovanost, u jiných onemocnění musí být vyšší, například u spalniček je to 95 procent. Zatím to česká populace splňuje, ale jsou tu faktory, které bychom neměli brát na lehkou váhu. Jednak stoupá podíl odpíračů očkování, který se odhaduje kolem sedmi procent, jednak s věkem klesá imunita, a tudíž bude potřeba zvážit u některých nemocí přeočkování. Nezanedbatelným vlivem je i příchod lidí ze zemí, kde se vyskytují ve větším počtu nemoci, se kterými se v ČR setkáváme pouze ojediněle – typickým příkladem je tuberkulóza. V každém případě je nutné počítat s tím, že pokud bude proočkovanost v populaci klesat, budeme se s některými nemocemi setkávat častěji, než jsme byli dosud zvyklí,“ říká expertka Svazu zdravotních pojišťoven ČR Ludmila Plšková.
Vedle povinného očkování mají lidé v naší zemi možnost využít nepovinných očkování, zejména proti pneumokokovým infekcím, žloutence typu A, meningitidě typu B, lidským papilomavirům, klíšťové encefalitidě či chřipce, která jsou hrazena vybraným skupinám populace z veřejného zdravotního pojištění. Proočkovanost nepovinnými vakcínami je u nás ve srovnání s povinným očkováním výrazně nižší. Například proočkovanost dětské populace proti pneumokokovým a meningokokovým infekcím se pohybuje mezi 70 a 75 procenty, proti lidskému papilomaviru je očkováno zhruba 70 procent dívek a 43 procent chlapců a proti klíšťové encefalitidě jen asi 40 procent populace.
Na veškerá očkování, která nejsou v naší zemi povinná, pokud nejsou ze zákona hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění, poskytujeme našim klientům příspěvek z fondu prevence. Každý klient od nás může v jednom roce získat na očkování celkem 2 000 Kč. Jsou to peníze navíc, tedy bonus k základnímu příspěvku na prevenci. Více informací k příspěvkům na očkování najdete zde.
Zdroje: web WHO a tisková zpráva Svazu zdravotních pojišťoven ČR z 10. 4. 2024
