18.11.2021 | #Pojištěnci | #Plátci | #Poskytovatelé

Dnes je Evropský antibiotický den. Upozorňuje na rostoucí nebezpečí výskytu bakterií odolných vůči většině antibiotik

Letos si již počtrnácté připomínáme Evropský antibiotický den. Cílem je zvýšit povědomí o nebezpečí neuváženého a nekontrolovaného podávání antibiotik, které vede k výraznému vzestupu rezistentních bakteriálních kmenů. Řada lékařů předepisuje chráněné aminopeniciliny jako lék prvé volby u běžných respiračních onemocnění, což neodpovídá doporučeným postupům. Samotná léčba se tak stává obtížnější, a tím i několikanásobně nákladnější. Na vysokou spotřebu antibiotik upozorňuje i ZP MV ČR.

„Zatímco loni došlo k mírnému poklesu spotřeby antibiotik, letos se náklady na spotřebu těchto léků opět zvyšují,“ uvádí mluvčí pojišťovny Jana Schillerová.

Přehled spotřeby antibiotik ZP MV ČR (v Kč)

Nejnovější průzkum Státního ústavu pro kontrolu léčiv zaznamenal v době pandemie nemoci covid-19 znatelný pokles v používání léků proti infekčním nemocem. Snížení spotřeb se neprojevilo jen v České republice, ale i v dalších zemích, například v Kanadě. Důvodů může být více – od snížení návštěvnosti lékařů až po omezení operací v nemocnicích, které může doprovázet preventivní nasazení antibiotické léčby.

Data dále ukázala, že o problému antibiotické rezistence slyšelo už někdy skoro 70 procent respondentů a 61 procent dotazovaných zaznamenalo, že nesprávné užívání antibiotik může snižovat jejich účinnost.

Antibiotická rezistence představuje významnou hrozbu pro veřejné zdraví

Většinu antibiotik předepíšou lékaři v ambulancích a až polovina těchto léků se podává nesprávně. Velká spotřeba antibiotik přispívá k tomu, že bakterie přestávají na účinek těchto léků reagovat a stávají se rezistentními. Značně se tím komplikuje léčba infekcí, bohužel se tím zvyšuje riziko šíření onemocnění i úmrtí.

Z nedávného průzkumu Státního zdravotního ústavu vyplynulo, že až 40 procent pacientů někdy požádalo svého lékaře o antibiotika a třetina lidí má antibiotika doma pro případ náhlé potřeby. Ve skupině mladých do 25 let byl tento podíl téměř 50 procent. Před nadužíváním antibiotik varuje Světová zdravotnická organizace (WHO).

Antibiotika byla uvedena na trh před více než půl stoletím. Prvním byl penicilin, který byl objeven v roce 1928 a v klinické praxi se užívá od 40. let 20. století. Po penicilinu se postupně objevily další přípravky. Hovořilo se tak o zlaté éře antibiotik, o zázračném léku. Objev antibiotik a jejich uvedení do klinické praxe významně ovlivnily terapeutické možnosti závažných bakteriálních infekcí a ve svém důsledku vedly k celkovému snížení úmrtnosti na infekční nemoci. Bohužel v současnosti jsme stále častěji konfrontováni s obtížně léčitelnými infekcemi například u pacientů s větším počtem závažných chorob a zdravotních komplikací, které jsou často vyvolány bakteriálními kmeny rezistentními na řadu běžně užívaných antibiotik. Neuvážené a nekontrolované podávání antibiotik vede k výraznému vzestupu rezistentních bakteriálních kmenů. Samotná léčba se tak stává obtížnější, a tím i několikanásobně nákladnější.

V Evropě ročně umírá zhruba 25 000 pacientů v souvislosti s infekcí vyvolanou multirezistentními mikroby. Mezi významné důvody stoupající rezistence na antibiotika patří jejich vysoká spotřeba a ne vždy správná indikace. Důvodem zvyšující se rezistence antibiotik je jednak jejich příliš častá preskripce, tedy že se podávají např. u virových infekcí dýchacích cest, a jednak u bakteriálních infekcí top, že se upřednostňují širokospektrá antibiotika před antibiotiky s úzkým spektrem účinku, která ovšem vyžadují, aby se lékař opíral o provedené vyšetření kultivace a vyšetření citlivosti dané infekce na antibiotika.

Evropské země včetně ČR zavádějí národní programy a projekty zaměřené proti nadužívání antibiotik. Výsledkem těchto snah jsou také antibiotická střediska v nemocnicích, která poskytují konzultace nejen lékařům z lůžkových oddělení, ale i odborným a praktickým lékařům.

Pravidla pro užívání antibiotik:

• Antibiotika by se měla užívat pouze v nezbytných případech.
• Pacient by měl užívat pouze antibiotika, která předepsal lékař přímo jemu, a jen na léčbu, pro kterou byla předepsána.
• Je třeba dodržovat délku podávání antibiotik, tzn. dobrat předepsané množství i po odeznění příznaků onemocnění.
• Je třeba dodržovat velikost dávek a dávkovací intervaly včetně dalších doporučení týkajících se způsobu podávání.
• Před zahájením užívání antibiotik je vždy třeba přečíst si příbalovou informaci.