Češi stále podceňují sledování hladiny cholesterolu, nejsou dostatečně informovaní
Znalosti Čechů o tom, jak v těle funguje cholesterol, jak vzniká ateroskleróza a jak a v jakém věku lze jejímu rozvoji předejít, jsou příliš povrchní. Ukázal to průzkum zdravotní gramotnosti, který si nechala vypracovat Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR. Většina české populace tak není dostatečně motivovaná k tomu, aby si hlídala zdraví svých cév v mladém věku, kdy to má největší preventivní efekt. Na zdravotnický systém to má nemalé ekonomické dopady.
Průzkum byl zaměřen na zjištění, do jaké míry je česká populace poučena o příčinách, důsledcích a možné prevenci dlouhodobého poškozování cévní stěny, zejména cholesterolem. „Zvýšenou hladinu LDL-cholesterolu považujeme za hlavní rizikový faktor aterosklerózy a jejích hlavních komplikací, jako jsou ischemická choroba srdeční, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda nebo ischemická choroba dolních končetin. Ročně u nás na oběhová onemocnění zemře asi 45 000 lidí, což představuje téměř jednu polovinu celkové úmrtnosti,“ říká náš přední odborník na preventivní kardiologii prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., který je garantem průzkumu.
Ischemické komplikace, tedy komplikace zapříčiněné nedostatečným přívodem kyslíku tepnami, se významně podílejí na situaci, která je pro naši zemi charakteristická, kdy délka života se sice prodlužuje, ale značná část populace se nedožívá seniorního věku ve zdraví. Prodlužování života se daří díky stále se zdokonalujícím metodám léčby, ale za cenu zvyšující se finanční zátěže pro zdravotnický systém. Přitom by pomohlo, kdyby si většina populace navykla hlídat svou hladinu tuků v krvi. Je prokázáno, že snížení koncentrace LDL-cholesterolu o jeden milimol na litr vede k redukci rizika kardiovaskulárních příhod podmíněných aterosklerózou o 22 procent (za nadlimitní se obecně považují hodnoty nad 3 mmol/l, za optimální v konkrétních případech hodnoty ještě nižší).
Léky snižující hladinu tuků v krvi jsou hrazené ze zdravotního pojištění
Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra vynakládá ze základního fondu na hrazenou léčbu svých klientů ročně kolem 50 miliard korun. Z toho více než 2,5 miliardy jdou na léčbu ischemické choroby srdeční a mozkové mrtvice. Další dvě miliardy stojí léčba hypertenze a s ní souvisejících komplikací a roční náklady na léčbu diabetu včetně komplikací činí 1,5 miliardy ročně. Všechna tato onemocnění jsou spojené nádoby. Na preventivní prohlídku, kterou má každý dospělý pojištěnec absolvovat pravidelně jednou za dva roky, dorazilo v průběhu dvouletého období z dospělých klientů, kterých má pojišťovna něco přes milion, pouhých 450 tisíc lidí. Přitom praktický lékař nejenže vyšetří hladinu cholesterolu, ale doporučí i postup, jak dosáhnout jejího snížení, včetně preventivního užívání léků.
„Za léky snižující hladinu lipidů (tuků) v krvi, které mělo předepsáno více než 410 tisíc našich pojištěnců, jsme loni zaplatili přes 300 milionů korun, z toho více než 200 milionů představovaly náklady na nejběžněji používaná léčiva, tzv. statiny. Asi pěti stům pojištěnců jsme loni uhradili léčbu těmi nejmodernějšími hypolipidemiky, což jsou monoklonální protilátky, tzv. PCSK9 inhibitory. Za ty jsme vydali přes 44 milionů korun,“ uvádí ředitelka zdravotnického úseku pojišťovny MUDr. Zdeňka Salcman Kučerová, MBA.
K lékům na cholesterol má ale řada lidí nedůvěru, nebo o nich vůbec nevědí, ukázal průzkum
Podle výsledků průzkumu o existenci statinů někdy slyšelo 43 procent dotázaných, spíše ženy (48 procent) než muži (37 procent). Většina z nich správně uvedla, že přínosy užívání těchto léků převažují nad riziky nežádoucích účinků. Existuje ale i poměrně velký podíl lidí, kteří se statinů pravděpodobně obávají a inklinují věřit mýtům. Mnozí jsou přesvědčeni o tom, že vyšší cholesterol škodí méně než užívání statinů (17 procent), že dlouhodobé užívání statinů poškozuje játra a ledviny (33 procent), že léčba statiny je nežádoucí v případě diabetiků (12 procent) a že nízká hladina cholesterolu zvyšuje riziko rakoviny (9 procent). Nic z toho není pravda. Kromě toho si 36 procent lidí myslí, že užívání statinů je dočasné a po snížení hladiny cholesterolu je lze vysadit, což je rovněž omyl.
Jen každý pátý člověk tuší, že vyšší cholesterol má u nás více než 80 procent dospělé populace
Drtivá většina lidí neví, jaký je statisticky doložený podíl populace, kterého se vyšší hladina cholesterolu v krvi týká. Jen málokdo si zřejmě připouští, že problém se týká i jeho osobně. To, že jednou z příčin vyšší hladiny cholesterolu v krvi bývá dědičná metabolická porucha, která je v populaci celkem běžná, správně určilo 52 procent dotázaných. Zároveň to, že příčinou vyššího cholesterolu nemusí být výhradně nadmíra tuků ve stravě, připustilo jen 29 procent respondentů. Znamená to, že lidé o možnosti dědičného zatížení buď nevědí, anebo se domnívají, že zdravý životní styl sám o sobě dokáže dědičnou poruchu u každého dostatečně kompenzovat.
Typické pro Čechy je, že se o svou naměřenou hodnotu LDL-cholesterolu nezajímají
Pouze 28 procent respondentů ví, že první měření cholesterolu má každý podstoupit nejpozději v 18 letech při preventivní prohlídce u praktického lékaře. Jen 32 procent z těch, kteří v posledním roce testováním prošli, umí říct, jaká hodnota LDL-cholesterolu jim vyšla. Ukázalo se, že Češi vnímají odlišně důležitost měření cholesterolu, glykemie a krevního tlaku. Zatímco o hodnotě svého krevního tlaku má představu 93 procent dotázaných, svou hodnotu glykemie zná jen 42 procent, a hodnotu LDL-cholesterolu dokonce jen 27 procent dotázaných. Třetina oslovených se navíc domnívá, že hladina LDL-cholesterolu nad 3 mmol/l je ještě v normě.
Zvláště zarážející je, že svou hladinu LDL-cholesterolu neznají ani lidé s vysokým rizikem srdečně-cévních komplikací (70 procent z nich), ani osoby s velmi vysokým rizikem těchto komplikací (49 procent z nich). Ukazuje se, že by bylo prospěšné poučit populaci o tom, že neexistuje pro všechny stejná limitní hodnota oddělující optimální koncentraci LDL-cholesterolu od nadměrné, ale že jsou stanoveny čtyři limity, a to podle výše rizika rozvoje srdečně-cévního onemocnění, která je v případě každého člověka jiná.
V průzkumu se také potvrdila známá fakta o životním stylu české populace
Potvrdil se vysoký výskyt nadváhy a obezity, naprostá absence pohybové aktivity a nedostatečná snaha stravovat se zdravěji. Alarmující je zjištění, že 48 procent populace vnímá e-cigarety a nahřívaný tabák jako bezpečnou alternativu ke kouření cigaret.
Celkově z výsledků vyplývá, že lidé sice mají povšechné povědomí o tom, že vyšší koncentrace cholesterolu v krvi škodí cévám a že je vhodné hladinu cholesterolu v krvi sledovat. Většina lidí si je vědoma i toho, že cévy poškozuje kouření. V detailech a souvislostech ale problematice příliš nerozumějí. Přitom je známo, že lidé s nižší zdravotní gramotností podceňují prevenci, k lékaři přicházejí až při projevu zdravotních problémů a nejsou připraveni převzít svůj díl odpovědnosti za vývoj svého zdravotního stavu.
Průzkum realizovala společnost Empirica s využitím respondentů z Českého národního panelu. K dotazování byl vybrán reprezentativní vzorek dospělé populace České republiky o velikosti 1 034 respondentů. Dotazování proběhlo ve dnech 16.–25. listopadu 2022. Zpráva o výsledcích průzkumu je k dispozici zde.
