V roce 2024 se rozšiřuje spektrum hrazené péče
Do zákona o veřejném zdravotním pojištění byly zaneseny dílčí změny, které vstoupily v platnost prvního ledna 2024. Nově se v letošním roce zavádějí vstřícnější podmínky pro úhradu očkování proti pneumokokům, meningokokům a lidskému papilomaviru (HPV), dále se zavádí program časného záchytu karcinomu prostaty a program časného záchytu poruch štítné žlázy v těhotenství a rozšiřuje se spektrum výkonů robotické chirurgie a zákroků v režimu takzvané jednodenní péče na lůžku.
Očkování proti pneumokokům
V případě očkování proti pneumokokovým infekcím novela zákona ruší dosud platné omezující kritérium, že má-li být očkování hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, musí být použita nejméně ekonomicky náročná vakcína. Výběr očkovacích látek, které se budou hradit z veřejného zdravotního pojištění, bude nově schvalovat Ministerstvo zdravotnictví. Tato změna umožní rozhodovat o vakcínách flexibilně podle jejich složení, které musí reflektovat epidemiologickou situaci. Půjde vždy o odborné rozhodnutí, jež zajistí, že vakcíny schválené pro jednotlivé skupiny pojištěnců svým složením pokryjí aktuálně cirkulující typy pneumokoka. Díky této změně budou vakcíny ve všech věkových skupinách plně hrazené, bez doplatku.
Očkování proti meningokokům
Dosud se očkování proti meningokokům z veřejného zdravotního pojištění hradilo adolescentům od dovršeného čtrnáctého do dovršeného patnáctého roku věku. Novela zákona teď horní hranici posunuje o rok, tedy do dovršení šestnácti let. Skupina adolescentů, kteří mají na hrazené očkování nárok, se tak rozšiřuje. Zároveň je v zákoně jasně stanoveno, že tento nárok platí bez ohledu na to, zda byl jedinec už očkován v prvním rizikovém období, tj. v kojeneckém a batolecím věku.
Očkování proti HPV
Podobně jako u očkování proti meningokokům také v případě očkování proti lidskému papilomaviru se rozšiřuje skupina dětí, které mají nárok jeho úhradu z veřejného zdravotního pojištění. Rozdíl je v tom, že se posunuje spodní věková hranice, a to o dva roky, ze třinácti let na jedenáct. Nyní se tedy bude očkování hradit skupině dětí od dovršení jedenácti do dovršení patnácti let. Jedním z argumentů pro tuto změnu jsou pravidelné preventivní prohlídky dětí, které v tomto věku probíhají ještě v doprovodu rodičů, což pediatrům umožňuje probrat benefity očkování zároveň s rodiči i dětmi samotnými.
Smyslem úpravy podmínek hrazeného očkování je odbourávat zbytečně omezující bariéry věkové nebo administrativní, pokud jsou z medicínského hlediska irelevantní. Změny byly učiněny po konzultacích se zástupci odborných společností a s přihlédnutím k zahraničním zkušenostem.
Vyšetření prostaty
Do programu časného záchytu karcinomu prostaty budou zapojeni praktičtí lékaři, ambulantní urologové, radiologická pracoviště, biochemické laboratoře a pracoviště patologie. Praktičtí lékaři a urologové budou oslovovat muže ve věku od padesáti do šedesáti devíti let, kterým bude vyšetřena hladina prostatického specifického antigenu (PSA). Jedná se o laboratorní vyšetření na základě běžného odběru krve. Podle výsledku pak lékař rozhodne, zda není třeba ještě dovyšetření. Karcinom prostaty u nás postihne každoročně okolo osmi tisíc mužů, což je téměř třikrát více než před dvaceti lety. Téměř půl druhého tisíce mužů tomuto onemocnění ročně podlehne. Pravidelné plošné vyšetřování tak má být krokem k úspěšné prevenci.
Vyšetření štítné žlázy v těhotenství
Do programu časného záchytu poruch štítné žlázy v těhotenství budou zapojeni ambulantní gynekologové, ambulantní endokrinologové, diabetologové a případně praktičtí lékaři, kteří přebírají péči o ženu po ukončeném šestinedělí. Cílem je zvýšení povědomí o přínosu testování štítné žlázy v prvním trimestru těhotenství jak mezi laickou, tak i odbornou veřejností. Podstatou je provedení testu ze žilní krve, a to co nejdříve v prvním trimestru. Podle výsledku pak gynekolog rozhodne o dalším postupu a případné léčbě. Neléčená onemocnění štítné žlázy v těhotenství mohou mít negativní dopady jak na průběh těhotenství, tak na vývoj dítěte.
Novinky v chirurgické léčbě
Pokud jde o robotickou chirurgii, jedná se celkem o čtrnáct nových výkonů v ušní, nosní a krční chirurgii a v urologické chirurgii, které se budou hradit z veřejného zdravotního pojištění. Jde o zákroky na hltanu a hrtanu, močovodech, močovém měchýři a ledvinách. Operace pomocí robotického zařízení umožňuje operovat šetrně (miniinvazivně) v místech, která jsou pro ruce chirurga obtížně dostupná. Výhodou je i rychlejší rekonvalescence.
Co se týče jednodenní péče na lůžku, úhradová vyhláška na rok 2024 umožňuje její častější využívání. Rozšiřuje se spektrum hrazených výkonů, které mohou lékaři v nemocnicích i ambulancích v tomto režimu provádět. Jedná se o plánované jednodušší operativní zákroky, po nichž je pacient ještě týž den propuštěn do domácího ošetřování. Rozhodnutí, zda je pro pacienta operativní zákrok v tomto režimu vhodný, je vždy na ošetřujícím lékaři, protože jen on zná celkový zdravotní stav pacienta a dokáže posoudit rizika a benefity, které pro něho z takového výkonu vyplývají.
