Podporujeme nominaci vědkyně na cenu Česká hlava. Její píle přinesla lidstvu lék na rakovinu prostaty
Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra, která je partnerem projektu Česká hlava, oceňuje jako mimořádný počin podíl mladé české vědkyně Martiny Benešové na vývoji nového radiofarmaka pro diagnostiku a léčbu rakoviny prostaty. Nový lék s obchodním názvem Pluvicto má vysokou účinnost a už byl schválen k medicínskému použití. Benešová byla za svůj přínos pro zdravotnictví nominována na prestižní cenu Česká hlava.
„Podílet se na vývoji látky, která má naději stát se lékem, si samo o sobě zaslouží uznání. Ale být součástí týmu, kterému se nakonec skutečně podaří vyvinout tak účinný a přínosný lék, jako je Pluvicto, to je opravdu výjimečný úspěch. A já už vidím Martinu Benešovou, jak přebírá cenu Česká hlava, a těším se, že jí budu moci osobně pogratulovat,“ řekl k tomu náš generální ředitel David Kostka.
Projekt vývoje nového radiofarmaka vznikl v Německém centru pro výzkum rakoviny v Heidelbergu a podílela se na něm také zdejší univerzitní klinika. Do následných klinických studií byly zapojeny desítky center po celém světě, při nichž bylo léčivo podáno desetitisícům pacientů. Hodnota patentu, který koupila společnost Novartis, se odhaduje na 2,1 miliardy dolarů.
Nové léčivo Novartis Pluvicto je radionuklid, který má v terapii rakoviny prostaty dvojí využití. Jednak umožňuje detekci a zobrazení nemoci (při pozitronové emisní tomografii – PET) a jednak ho lze aplikovat přímo k léčbě. Dávkování a množství cyklů lze stanovit přesně na míru každému pacientovi. „Díky tomu, že se naše farmaka váží specificky na membránový antigen na povrchu buněk rakoviny prostaty (PSMA), nedochází k rozsáhlým vedlejším účinkům jako například u systémové chemoterapie,“ vysvětluje princip účinku Benešová.
Rakovina prostaty je častá, riziko se s věkem zvyšuje
Kolem padesátého roku života trpí rakovinou prostaty přibližně 35 procent a okolo sedmdesátého roku života pak 80 procent mužů. Ale i ženy mohou dostat rakovinu, která má stejnou podstatu jako rakovina prostaty u mužů. V jejich případě se jedná o rakovinu tzv. Skeneových kanálků poblíž močové trubice, jež jsou obdobou mužské prostaty.
Léčba v současné době spočívá převážně v radikální prostatektomii, tedy v částečném či úplném odstranění prostaty. Zákrok je často spojen s impotencí a inkontinencí. Prostatektomie se kombinuje s externím ozařováním, hormonální terapií nebo chemoterapií. Bohužel v některých případech jsou tyto léčebné postupy nepříliš úspěšné, případně ztrácejí účinnost s opakovanou aplikací, a úmrtnost na rakovinu prostaty je stále velmi vysoká. Ročně u nás na rakovinu prostaty zemře na 1500 mužů.
Naděje pro všechny, u nichž dosavadní metody léčby selhaly
Benešová se k výzkumu radionuklidů dostala po ukončení studia na Karlově univerzitě, když získala stipendium pro postgraduální studium v Německém centru pro výzkum rakoviny v Heidelbergu. Jako jaderná chemička se tam zaměřila na vývoj radiofarmak. Výsledek práce, na níž se podílela, je opravdu mimořádně přesvědčivý a cenný. Nasazením nově vyvinutého léku na rakovinu prostaty u pacientů, kteří již nereagovali na žádnou jinou dostupnou terapii, se často docílí částečné či úplné remise, tedy vymizení příznaků nemoci. Navíc lék zpravidla nepřispívá k vážnějším vedlejším účinkům jako ostatní metody léčby.
